21.6.2012 Den paprikový
Poslední den naší poslední školy v přírodě byl dnem paprikovým. Ráno začalo bez rozcvičky, ani ne kvůli počasí, ani ne kvůli výletu, ale jednoduše proto, že všichni spali jako špalci, takže budíček byl jen čtvrt hodiny před snídaní. Asi děti víkend prospí .
Ještě nesmím zapomenout na děsivou bouřku, která se nad námi v noci několik hodin pěkně točila. Většina ji ale naštěstí zaspala.
Po snídani byla na řadě hra, kterou jsme včera nestihli - hra na vonnou paměť. Po motivačním textu od Miloslava Nevrlého z knihy Karpatské hry jsme si zavázali oči a pouze čichem si zkoušeli vybavit a určit tři vůně - pomeranč, majoránku, eukalypt. Názvy jsme sice moc netrefovali, ale často se nám vybavovalo, kde jsme podobnou vůni cítili.
Po přečtení další, předposlední části příběhu o Zeleném ostrově, jsme si vybarvovali vitamínový koktejl a dozvídali se nové informace o vitamínech. Děti byly velice zvídavé a ptaly se množství dalších otázek.
Výtvarná aktivita s paprikovou stopou zaujala úplně všechny. Potřeli jsme si dlaň nebo chodidlo mastičkou, otiskli na papír a posypali paprikou. Přebytečné koření jsme pak sesypali a nadšeně sledovali své "paprikové stopy".
Před obědem (knedlíky s masem a omáčkou) jsme ještě stihli pohádku o tom, jak spolu želva a opice hospodařili. Četla paní učitelka a my jsme zkoušeli po částech odhadnout, jak asi bude pohádka pokračovat a proč si to myslíme. Často jsme se trefovali. Ve skupinách jsme pak rozebírali obě postavy - jaké byly, která se nám líbila a která nelíbila a z jakého důvodu.
Pro zvýšenou únavu jsme měli i delší polední klid a po něm poslední stránky našeho putovního deníku. Ty se věnovaly budoucnosti ostrova a my jsme ve skupinách vymýšleli, jaká budoucnost by to mohla být. Měli jsme vymyslet, nakreslit a popsat jeden dobrý konec a jeden špatný. Když jsme to zvládli, dozvěděli jsme se, že teď naše představy budeme trénovat jako pantomimu a radostně jsme jásali.
Po svačině jsme pak venku jednotlivá divadla zahráli a ještě si zvládli zahrát kroket. Hráli jsme ho na týmy (každý se dvěma koulemi) a počítali si body. Průběžně jsme dokonce začali chápat poměrně složitá pravidla. Nakonec jsme ale museli hru ukončit, abychom ještě před večeří stihli zapsat do deníčků.
Poslední večeře byla v jídelníčku zapsána asi deseti otazníky a tak jsme nikdo nevěděli, co to bude zač. Už při vstupu do penzionu jsme to ale bezpečně poznali. K večeři totiž byly neskutečně dobré palačinky! Byli i tací, kteří si šli přidat několikrát.
Po večeři přišlo na řadu balení. A protože jsme to všichni zvládli včas, mohli jsme se těšit na vyhodnocení školy v přírodě. Každý pověděl, za co je na sebe na škole v přírodě pyšný i co myslí, že by mohl příště zvádat lépe. A pak už jsme se konečně dozvěděli, jak dopadla soutěž jednotlivců (vyhrála Eliška J. a Erika) a jak soutěž týmů (nutno podotknout, že obě soutěže byly veice vyrovnané). Po rozdání cen (ještě jednou moc děkuji všem rodičům, kteří nám na školu v přírodě odměny poskytli) přišlo na řadu další překvapení - bude diskotéka, kterou pro nás nachystají Báry.
Takže až do půl desáté se tančilo, hrálo a zase tančilo ve společenské místnosti. Pak rychle do sprch, pyžam a postýlek a určitě si necháme zdát, jak se s vámi, rodiči, zítra setkáme. Už se moc těšíme.